“ Si voe zase Varnsdorf ? … během půl roku popátý ? … tam už nemůže bejt žádnej pařez “ “ Nás tam maj rádi, asi …” “ Proč zas já ? … se tam rychlejš dostaneš z Prahy než já z Teplic …” “ Protože je to u vás na severu, Tvuj svéraz Sudety …” Toliko rozhovor při rozdělování zakázek s kolegou. Popravdě cestu do do Šluknovského výběžku mám rád. Od Ústí nad Labem je na co koukat a kochat se : cesta na Děčín podél Labe. A za Děčínem specifické vesničky, lesy a serpentiny, kde se právě cesta natahuje. Když se člověk chce rozšoupnout a má nižší pud sebezáchovy prostřídá 30 a 50 km/h i sedmdesátkou. Varnsdorf je zvláštní městečko. Nejvýchodnější část pro Děčínský okres a i Ústecký kraj. Ze tří stran sousedí s Německem. Když jsem se bavil večer s místními, těžko hledat nějaký kontext města, genius loci, historické centrum … O to víc si to kompenzují lidé. Po cestě jsem si promítal předchozí frézování pařezů a vždycky šlo o příjemné, sdílné a bodré lidi. Tak trochu atyp v Sudetech a nebo jsem měl štěstí. Případ pana Sladkého mi to vlastně jen potvrdil, neměl problém s přesunutím termínu, abych je spojil s navazujíc zakázkou v Liberci. Po příjezdu pařez pečlivě obkopaný, což nemáme moc rádi, protože se nám hůř drží rovina při frézování, ale umíme s tím vyrovnat. Tenhle typ zákazníků mám vůbec nejradši : pečlivý ( soudě dle preciznosti tvaru obkopání, německá přítomnost se nezapře ) a pařez nesl snad všechny známky pokusu o likvidaci - navrtávání, vypalovaní, odřezávání …, takže zákazník už ví, je “ vytrápený “ a nepochybuje. A další důvod je patriotismus. Pan Sladký má neuvěřitelný přehled o historii. Takže vyprávění mi natáhlo pobyt na zahradě z hodiny a půl na tři. Tyhle příběhy o dávné i nedávné historii, soužití Lužických Srbů a prolínání Němců a Čechů jsou fajn a v dnešní rozzlobené době i vzácné. Občas vyprávění přerušil přátelským pokecem se sousedem ( který si to naštrádoval rovnou k fréze a po prvním okouknutí, mě zahrnul informacemi o motoru, který používám ). Nebo pozdravem paní listonošky a obdivem k její práci, kterou vykonává celá léta s úsměvem… Když už jsem při frézování uvažoval o hypotéce a zakoupení nemovitosti v tomhle ráji ( kašlu na historické centrum města, genia loci (: ) Vyrušil mě pocit paranoika , že mě někdo sleduje. Za plotem stojí pět lidí, tzn. pět párů očí, co mě sledují a usmívají se. “ Nene.. nevypínejte to… to je parádní jak ten pařez ubývá. “ “ A tak to nezapínejte a poďte si popovídat.” Nechcete někdo odfrézovat pařez ? zn. Varnsdorf a okolí.
NEPOHOHLO ANI VRTÁNÍ.. ANI PÁLENÍ .. ANI ŘEZÁNÍ ..
“ BY STE MI Z TOHO NEŘÍZ ŠPALEK NA ŠTÍPÁNÍ … A NA PŮLKY, AŤ MAJ VOUČATA PO ČEM LÍZT ? “ “ TO VÍTE, ŽE JO “
